O knize: rok / FROM THE TRANSLATORS Toto vydání obsahuje překlady dvou děl největšího anglického arabisty H. Gibba: "Arabic literature" a "Muslimská historiografie" (Ta'rikh) Kromě ve své době užitečných, ale již zastaralých děl I. Kholmogorova 1 [1] a V. Girgase [2], existují recenze arabské literatury od A. Krymského, které dodnes slouží jako učebnice pro studenty a I. Krachkovského. První z nich se stal již dávno bibliografickou vzácností, navíc je psán nerovnoměrně, je vybaven těžkopádným vědeckým aparátem a v některých částech zastaralý, druhý je na přelomu 19.–20. objevily se slavné „Dějiny arabské literatury“ od německého orientalisty K. Brockelmanna[3] – biobibliografické kompendium, v němž byl systematizován obrovský faktografický materiál, který do té doby věda nashromáždila, a stručný přehled „vnějších“ dějin arabské literatury. bylo dáno. Na základě této práce vědci z řady zemí - sám K. Brockelman v Německu, I. Pizzi v Itálii, Kl. Huard ve Francii, R. Nicholson a H. Gibb v Anglii, M. de Gouet v Holandsku, A. Krymsky v Rusku, I. Goldzier v Maďarsku - se pokusili sestavit obecný nástin vývoje literatury v arabštině z jeho původ do moderní doby. Lišící se objemem {5} a způsobem podání si kladli za cíl vysledovat hlavní etapy vývoje středověké arabské literatury, charakterizovat hlavní žánry a druhy této literatury i její význačné představitele. Mezi nejúspěšnější co do struktury a formy prezentace patří esej, kterou čtenáři nabízí X. Gibb „Arabská literatura“. Chronologicky pokrývá celou historii arabské literatury od starověku až po vznik moderní moderní arabské literatury, které se autor dotýká až v závěru. Následně jí věnoval samostatný esej[4]. X. Gibb ve svém eseji věnuje hlavní pozornost dějinám poezie a prózy, ostatních útvarů a druhů arabské literatury se dotýká pouze v míře nezbytné k rekonstrukci víceméně úplného obrazu vývoje literatury v arabštině nejbohatší historická literatura v arabštině Jazyk je uveden překladem navrženým v tomto vydání díla H. Gibba „Muslimská historiografie“, napsané v roce 1938 pro dodatečný svazek „Encyklopedie islámu“[5]. S jistým schematismem a určitou abstraktností konstrukce zůstává tento esej X. Gibba dodnes nejúspěšnějším pokusem podat obecný obraz vývoje muslimské historiografie v arabštině a perštině za více než devět století její historie překlad, zkontrolovali jsme všechna data a některá z nich objasnili; citace z arabských děl byly ověřeny s originály, poetické anglické překlady od arabských básníků byly nahrazeny našimi prozaickými ruskými překlady. Výběrová bibliografie sestavená H. Gibbem je zde zachována a mírně rozšířena. Kromě toho jsme v souvislosti s touto knihou sestavili vybranou bibliografii příruček v ruštině a překlady z arabštiny do ruštiny. {6}